Když už si Barunka zvykla na to , že má nový domov , a že jí začal nový život s jinými lidmi , se postupně začala probouzet i její kčeččí přirozená zvědavost. Začalo se to projevovat tím , že když jsem se objevila v pokoji a začala s něčím šramotit , tak Barunka okamžitě vystčila čumák , aby jí náhodou něco neuteklo nebo jestli se náhodou nepodává papaní. Jenže mě ta její rostomilost vždycky nedala a něco jsem jí podstrčila. To byla příčina toho , že Barunka brzy ztloustla. Nebylo to nic pěkného a tak jsem se pokárala a začala jí dávat méně jídla. Změnu , že by zase ubrala na objemu jsem zatím nepostřehla , ale její zvědavost už je pěkně veliká. Vždycky když jí jdu nasypat zrní , okamžitě se probudí , vyběhne z úkrytu a jde mi očuchat ruce. Problém mi trochu dělalo to , že Barunka se sice nechala jemně pohladit , ale jakmile jsem naznačila , že bych si ji chtěla vzít do ruky , rozeběhla se do domečku a vylezla , až když jsem vyndala ruku z jejího území. To mi zatím dělá problemy pořád a moc mě to mrzí , musím ji asi ještě více ochočovat.
