close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Květen 2008

Na útěku

22. května 2008 v 11:37 Zajímavé zážitky
Doma máme nejen Barunku , ale také mou malou ségru Markétku. Markétce se Barunka moc líbí , vždycky ukazuje na její klec a říká Bau jako Baru. Jednou jsem si křečici chovala a Marki na mě koukala a smála se. Chtěla jí dát pusinku , nezakázala jsem jí to , jenže potom se rozhodla , že si ji vezme do ruky. Když po ni sáhla svýma nešetrnýma ručičkama , raději jsem uhnula a Barunku pustila. Markétka na mě zírala a Barunka utíkala pryč. Byla jsem v šoku , ale vrhla jsem se za ní. Ještě jsem ji zastihla na druhém konci místnosti. Uf chytla jsem ji. Naštěstí vše dobře dopadlo , ale i vy dávejte pozor na nešetrné ruce malých souruzenců.

Tedy co neumí

20. května 2008 v 9:42 Co už umí
Naší Barunku máme samozdžejmě všichni rádi , jenže mi občas přijde , že je to trochu koleno. Možná je to tím , že dnes je jí teprv 6 měsíců. Barunka je takový tlouštík a já myslím , že je to tím , že celý den spí , pije a jí a níc jiného. Ba ne , to bych jí škodila , ještě občas hrabe a běhá mi po rukách. Vím přesně co si teď říkáte , proč jí nekoupím kolečko na běhání a další hračky. Tak abyste věděli , tak kolečko má Barunka den co den v kleci , jenže v něm neumí běhat. Dalším¨důkazem že je tak trochu koleno , je to , že neumí pít z pítka. Prostě pije z misky , do které si háže piliny a já jí potom musím každou chvíli měnit vodu. A ještě k tomu kolečku : prostě jí propadávají nožičky. I když tohle vše je na ní roztomilé , tak nám držte palce , aby se to naučila.

Chránění vlastního území

20. května 2008 v 9:25 Co je nového
Barunka si svou klícku oblíbila velmi rychle , zvykla si , že tohle území je její a nikdo jí tam nebude zasahovat. Jenže když ji krmím , tak ji do jejího obydlí musím zasáhnout a tak vždy Barunka vylezla , vrhla se na mou ruku a kousla mě nebo na mě pisklavým a chrčivým hlasem začala kříčet. Chápala jsem , že chce mít své soukromí a tak jsem ji nechala , jenže to mě občas přivádělo k tomu , že jsem ji musela jemně popošťouchnout , na známku , že tohle dělat nemá a že se nemusí bát. Později už to bylo lepší , Barunka se na mě sice také hrne , ale nemá v úmyslu mě kousnout nebo křičet , ale většinou mě chce pokárat , abych jí dala něco dobrého. No , když jí nic nedám a nic nemám , tak mě Barunka občas jemně kousne. Těší mě na tom to , že to zřejmě nemyslí špatně , protože to dělá s citem a tak aby mě to nebolelo. Její chránění územíale neskončilo úplně. Do klícky jí ruce strkat můžu , ale jakmile jí strkám ruce do její boudičky , tak už se jí to opravdu nelíbí. Jenže tuhle vlastnost já jí dopřeju , má právo na své soukromí a tak jí ho přeju. Možná máte doma také křečíka se stejným problémem. Chápu , že můžete chtít , aby tohle křečík nedělal , ale potom už záleží na vás , jestli ho to dokážete odnaučit. Ještě musím dodat , že Barunka si sice nenechá cokoli strkat do boudičky , ale když boudu vyndám , tak už toto pravidlo neplatí a já si mohu dělat co chci.